| Tato stránka bude fungovat jako informační forum pro sběratele ČSR I.
Zde
najdete zajímavé články a novinky o známkách ČSR I. |
| 2005 12 16
|
 |
Všem fanouškům ČSR filatelie přeji Veselé Vánoce a Šťastný Nový Rok! A navrch plnou hrst filatelistického štěstí. |
| 2005 10 20 |
|
| Novinky na Exponetu | http://www.japhila.cz/hof |
|
EXPONET:
RUMUNSKO - KLASICKÁ LITOGRAFICKÁ VYDÁNÍ (1865-1872) EXPONET:
SKAUTSKÁ POŠTA, RUSKÉ DP TÁBORY (AMERICKÁ ZÓNA) EXPONET:
DOPORUČENÁ POŠTA V SEVERNÍM BAVORSKU, 1945 EXPONET:
PODKARPATSKÁ RUS 1944-45 CELINY EXPONET: MIMOŘÁDNÁ
POŠTOVNÍ OPATŘENÍ V LOKALITĚ VÝCHODNÍHO MAĎARSKA,
1944-45 EXPONET:
RANNÉ POUŽITÍ HRADČANSKÝCH ZNÁMEK V ROCE 1918 V úctě Břetislav
Janík a EXPONET
|
|
2005 09 20
Novinky na Exponetu |
| Nový exponát na EXPONETu: PODKARPATSKÁ
RUS, OTTO HORNUNG, LONDON, GREAT BRITAIN Vystavovatelem čtyřrámového exponátu je významný sběratel, organizátor a především publicista Otto Hornung z Londýna, Velké Británie. Otto Hornung je českého původu a nyní Vám nabízíme jeho skvělý exponát Podkarpatské Rusi, který je lahůdkou pro každého sběratele předznámkových a klasických období sběratelů předchůdců Česka. Pro mladší připomeňme, že Podkarpatská Rus byla kdysi součástí Československé republiky. Exponát přináší velké množství velmi kvalitního a dnes již nedostupného materiálu kvalitně zpracovaného se znalostí věci. Zveme k opakovaným návštěvám. http://www.japhila.cz/hof/ |
| Letos začátkem června jsem na Internetové aukci eBay našel jednu zajímavou položku. Je to vzácná Československá známka, Pofis 89, Scott B64. Původně maďarská známka, Turul 1 Fillér, s přetiskem Pošta Československá 1919. Na aukci eBay prodavač popisuje tuto položku jako velice vzácnou a se zkušební značkou Herbert Bloch! Osobně mě znalecké značky velice zajímají, ale dosud jsem expertní značku Blocha neviděl. Proto mě tato známka zvláště zaujala.
|
 |
Herbert Bloch, ve své době patřil mezi vedoucí znalce Evropy. Narodil se 1907 a zemřel 1987. 1936 emigroval do USA a zde začal svou obchodní kariéru. 1948 se Herbert Bloch připojil k Ottovi Friedlovi a Edwinu Müllerovi a spolu založili Friedl Expert Committee. Bloch zůstal Mercury Stamp Company věrný až do jejího uzavření, začátkem 70 tých let minulého století. Po rozpuštění firmy se stal předsedou americké expertní komise Philatelic Foundation.
|
 |
Teď se ale podívejme na dotyčnou aukční položku. Na rubové straně známky, z nějakých a to mě neznámých důvodů, někdo, dokonce až dvakrát napsal čísla 2378. Navíc jsou tam i čísla 55 / 22, ale ani zde nevím co znamenají. Co ale je velice zajímavé a čeho si prodávající snad nevšiml, nebo spíše neznal, je malá značka v pravém rohu známky, „A s korunkou“. Tato značka patřila Jaroslavu Šulovi. Narozen 1865, zemřel 1927. Jako znalci československých známek, hlavně přetiskového vydání z roku 1919 mu nebylo rovno. Jeho značka pravosti je dosud naprostou zárukou. Ovšem, na rubové straně známky, nad značkou Jaroslava Šuly, nacházíme ještě jednu značku, vlastně ručně psaný podpis. I když jsem se pokoušel tento podpis ze všech stran důkladně prostudovat, nenašel jsem tam žádnou podobnost se jménem Bloch. Byla to opravdu značka Herberta Blocha? Přes to, že jsem po majiteli této položky posílal dvakrát mail, neodpověděl mi... Až nyní v srpnu, díky pomoci pana Gunharda Kocka z Finska jsem získal odpověď na svoji otázku. Pan Gunhard Kock je webmaster skvělé filatelistické stránky PHILATELIC EXPERTS. Před nedávnem mi psal a zároveň poslal starý filatelistický atest, vystavený Friedl Expert Committee, datum 13 dubna 1978. Tento atest je podepsaný a označený Herbert J. Bloch. V atestu vydaném Herbertem J. Blochem se dočteme:"...známka níže je dle mého názora pravá. Označil jsem ji":
|
 |
Navíc je atest podepsán. Viz autogram Herberta J. Blocha:
|
 |
Nyní když jsem měl možnost znaleckou značku z atestu porovnat se „svou“ značkou, konstatovat jsem, že se zde opravdu jedná o značku Herberta J. Blocha! Když se mi konečně podařilo zjistit jak vypadá znalecká značka Blocha, nadále zůstávala otázka co je na této značce napsáno! Díky panu Gerhardu Kockovi jsem se též dozvěděl, že znalec Bloch spolupracoval s panem Richardem Frajolou z USA. Pan Richard Frajola má dodnes v USA filatelistickou firmu. Poslal jsem mu mail a na moji otázku co se týce značky pana Blocha mi odpověděl: "I did know Herb Bloch rather well. The signature on the stamp you show is what he used when he signed stamps and also what he used when he was briefly chairman of the Philatelic Foundation when he signed PF certificates as Chairman. It is his name in old German "fast" script". Překlad: "Znal jsem Herberta Blocha velice dobře. Značka na známce je ta kterou Bloch používal jako znaleckou značku na známkách a též na dopisech v době kdy byl ředitelem Philatelic Foundation a podepisoval PF certifikáty. Na značce je jeho jméno psané staroněmeckým „těsnopisem“. Zároveň mi poslal scen s další znaleckou značkou Herberta Blocha:
|
 |
Tak po několika měsících detektivní práce vím jak znalecká značka H. Blocha vypadala a že to je jeho jméno psané staroněmeckým "těsnopisem". Ještě jednou děkuji panu Gerhardu Kockovi z Finska a panu Richardu Frajolovi z USA. Peter Hoffmann |
| Před pár lety jsem se poprvé na Japhile
seznámil s virtuální expozicí Milana Černíka, kde vystavuje své
„Dvojité dopisnice v poštovním použití z let 1918–1939“. Musím
se přiznat, tento obor není právě mým koníčkem, ale
provedení virtuální výstavy, prezentace a popis exponátu mě
natolik zaujal, že jsem se často vracel zpět na Japhilu a zde
studoval, jak je tento exponát provedený. V červenci 2004 Exponet poprvé viděl svět a já jsem pochopil, že toto je právě to co jsem si již dávno přál, tedy permanentní on-line výstava! Najednou jsme se zde seznámili se špičkovými exponáty a oproti normální výstavě známek s tou výhodou, že na tuto výstavu se dostaneme zdarma, bez cestování a navíc to nejlepší, každý exponát můžeme znovu a znovu studovat, prohlížet a porovnávat doma s vlastními známkami a s katalogem. Později, když pan Gerhard Hanacek na Exponet zařadil svůj exponát „Československo 1920–1923 Knihtisková vydání“, konstatoval jsem, že z Exponetu „něco bude“! To bylo ono, to se mi líbilo! Letos, tedy 2005, dle mého názoru a mého sběratelského oboru, když na Exponet byl zařazen exponát pana Henry Hahna z USA, byl to pro mě a pro sběratele ČSR I hotový Vánoční dárek! Musím říci, že jsem se od toho exponátu nemohl odtrhnout a kolikrát jsem to již prostudoval, to ani sám nevím. Stejně mě zaujaly exponáty pana Václava Košťála – ČSR I Novinové 1918–1920 a pana Georga Wilhelmse – Československá letecká pošta 1920–1939! Mým koníčkem jsou známky ČSR I, to jste snad již pochopili, ovšem to nemění nic na věci že i sběratelé jiných oborů, například perfínů, celin Dánska, padělků atd. na Exponetu mají Eldorádo. Stálá možnost studia exponátů, možnost porovnávat vlastní sbírku s výstavními sbírkami na Exponetu je nesporně senzační. Že Exponet časem, až sem více vystavovatelů zařadí své sbírky, naroste, o tom nepochybuji a též nepochybuji o tom že tím se Exponet stane ukazatelem, jak díky Internetu je možné popularizovat filatelii u mládeže. Doufám, že v budoucnu pomocí skenů extra vzácných položek exponátů, kliknutím na známku budeme mít možnost ji zvětšit a takto studovat vzácné typy, deskové vady, porovnávat zoubkování i vidět její rubovou stranu. Prozatím na Exponetu chybí díl pro mládež a snad i Dvorana slávy. Vše je technicky možné, jen je třeba vytrvalost a fantazie. Přeji Exponetu vše nejlepší k prvním narozeninám a do budoucna hodně nových vzácných příspěvků! |
| Díky panu Gerhard Kock z Finska jsem se též dozvěděl,
že znalec Bloch spolupracoval s panem Richardem Frajolou z USA. Pan
Richard Frajola má dodnes v USA filatelistickou
firmu. Na moji otázku
co se týce značky pana Blocha mi odpověděl: "I did know Herb Bloch rather well. The signature on the stamp you show is what he used when he signed stamps and also what he used when he was briefly chairman of the Philatelic Foundation when he signed PF certificates as Chairman. It is his name in old German "fast" script". Překlad: "Znal jsem Herberta Blocha velice dobře. Značka na známce je ta kterou Bloch používal jako znaleckou značku na známkách a též na dopisech v době kdy byl ředitelem Philatelic Foundation a podepisoval PF certifikáty. Na značce je jeho jméno psané staroněmeckým "těsnopisem". Zároveň mi poslal scen s další znaleckou značkou Herberta Blocha: Tak tedy po pár dnech detektivní práce víme jak znalecká značka H. Blocha vipadala a že to je jeho jméno psané staroněmeckým "těsnopisem". Jestě jednou děkuji panu Gerhard Kock z Finska a panu Richard Frajola z USA. |
| Letos v květnu jsem psal o neznámé značce,
kde jsem se dotazoval zda se jedná o znaleckou značku
Herberta
Blocha. Prosim vizte článek: Neznámá
značka 4... Tam jsem Vás i vyzval o pomoc. Až teď, díky pomoci pana Gunhard Kocka z Finska, jsem získal odpověď na moji otázku. Pan Gunhard Kock je webmaster skvělé filatelistické stránky PHILATELIC EXPERTS. Před nedávnem mi psal a zároveň Kliknutím na scen zvětšíte atest kde jsem i vložil scen "Neznámé značky".
|
 |
| Zvětšíte kliknutím na scen | ||
V atestu vydaným Herbert J. Blochem se dočteme:"...známka níže je dle mého názora pravá. Označil jsem ji": Navíce je atest podepsán. Vizte autograf Herbert J. Blocha:
|
||
Ručně psaná znalecká značka z atestu |
 Ručně psaná znalecká značka z mého článku |
|
Teď když se mi podařilo konstatovat jak vypadá znalecká značka Herbert J. Blocha, nadále zustává otázka co je na té značce napsáno! Dokáže někdo z Vás čtenářu rozluštit co tam Bloch na tu svoji znaleckou značku psal? |
||
|
|
| František Beneš jr. | Předseda Komise znalců |
| Jaroslav Maleček | Místopředseda Komise znalců |
| Pavel Aksamit | Tajemník Komise znalců |
|
|
| 1 | Pavel Aksamit - znalec pro obor známky, celiny a celistvosti ČSR II a ČR |
| 2 | Marcel Arbeit - znalec pro obor známky a celistvosti ČSR II a ČR |
| 3 | František Beneš senior - znalec pro obor celistvosti, celiny a pohlednice ČSR |
| 4 | František Beneš jr. - znalec pro obor ČSR, ČR a protektorát ČaM |
| 5 | Vladimír Dražan - znalec pro obor celiny ČSR a celistvosti čs. m nové reformy 1953 |
| 6 | Bedřich Helm - znalec pro obor letecké známky a celistvosti ČSR |
| 7 | Josef Chvalovský - znalec pro obor čs. knihtiskové známky se specializací na emisi OR 1920 |
| 8 | Jaroslav Maleček - znalec pro obor čs. knihtiskové známky se specializací na emisi Hradčany 1918 |
| 9 | Pavel Pažout - znalec pro obor známky a celistvosti ČSR II a ČR |
| 10 | Jiří Stupka - znalec pro obor čs. knihtiskové známky se specializací na emise Holubice a OR 1920 |
| 11 | Jiří Škaloud - znalec pro obor čs. knihtiskové známky se specializací na emisi Hradčany 1918 |
| 12 | Josef Weissenstein - SČF znalec v oboru "známky Československa po roce 1945" |
|
|
| 12 | Julius Cacka - poradce pro obor Astrofilatelie, se specializací na ruská razítka s námětem kosmos |
| 13 | František Crha - znalec astrofilatelie, se specializací na ruská razítka s námětem kosmos |
| 14 | Ladislav Dvořáček - emeritní poradce pro obor klasická vydání známek Evropy i zámoří |
| 15 | Pavel Hirš - poradce pro obor rakouské známky a celiny platné na území ČR v letech 1850 - 1918 |
| 16 | Miroslav Langhammer - poradce v oboru doklady automatizace poštovního provozu ČSR a ČR |
| 17 | Vladimír Malovík - poradce v oboru instrumentální metody analýzy předmětů filatelistického zájmu |
| 18 | Martin Trojan - poradce pro obor elektronické a optické metody zkoumání filatelistického materiálu |
|
|
| 19 | Radovan Banert - čs. emise Osvobozená Republika 1920 |
| 20 | Jiří Bouček - fiskálví ceniny (kolky) |
| 21 | David Kopřiva - Rakousko 1850-1918 |
| 22 | Martin Rozhoň - čs. nouzové nálepky |
| 23 | Vojtěch Řezníček - čs. revoluční vydání 1918 |
| 24 | Jiří Stošek - čs. emise Pošta československá 1919 |
| 25 | Jan Štolfa - čs. emise Hradčany 1918 |
| 26 | Tomáš Vychron - ČSR II se specializací na lumizenci papíru známek |
Použitý pramen: Japhila, On line deník www.japhila.cz |
 |
 |
Alfons Mucha je jednou z nejvýznamějších osobností evropské kultury konce 19. a začátku 20. století. Alfons Mucha se narodil v 24. července 1860 v Ivančicích a zemřel 14. července 1939 v Praze. Byl nejen osobitým malířem, kreslířem, grafikem, dekoratérem a portrétistou, ale také navrhl poštovní známky, Hradčany a bankovky. Nevyhýbal se žádné oblasti dekorativního umění. Navrhoval šperky, sklo, nábytek, interiéry, ilustroval knížky a časopisy. Je autorem výzdoby Primátorského sálu v Obecním domě. Za svého pařížského pobytu proslul zejména plakáty pro herečku Sáru Bernhardtovou. Jeho malířskou tvorbu lze obdivovat v muzeu „Alfons Mucha“ v Panské ulici v Praze. Je autorem monumentální „Slovanské epopeje“, která má 20 pláten a každé toto plátno má rozměry kolem 610 x 810 cm. Slovanská epopej je trvale vystavena na zámku Moravský Krumlov. Použitá literatura: „Alfons Mucha“ – Jiří Mucha „Umění a život – Doba secese“ – Petr Wittlich |
 |
Výkonný výbor SČF jmenoval dne 11. 6. 2005 znalcem SČF: |
| Marcel Arbeit - známky ČSR II a ČR |
| František Beneš st. - celistvosti, celiny a pohlednice ČSR |
| Vladimír Dražan - celiny ČSR, celistvosti čs. měnové reformy 1953 |
| Bedřich Helm - letecké známky a letecké celistvosti ČSR |
Rozšířil znalecký obor: |
| Josef Chvalovský - o emisi Holubice 1920 |
Poradcem Komise znalců SČF byl jmenován: |
| Julius Cacka - v oboru astrofilatelie se specializací na ruská razítka s námětem kosmos |
| Martin Trojan - elektronické a optické metody zkoumání filatelistického materiálu |
| Pavel Hirš - rakouské známky a celiny platné na území ČR v letech 1850 - 1918 |
| Vladimír Malovík - instrumentální metody analýzy předmětu filatelistického zájmu |
Komise znalců spolupracuje se čtyrmi uchazeči o členství: |
| David Kopřiva |
| M. Rozhoň |
| J. Stošek |
| P. Vychron |
| David Kopřiva | Julius Cacka | Martin Rozhoň |
 |
 |
 |
Použitý pramen: Časopis Filatelie F7/2005 |
| V tomto článku uvádíme TOP 10 nejvyšších dosažených částek na filatelistických aukcích v minulých letech. Výsledné částky jsou v amerických dolarech. Další informace |
2005 07 10
 |
Ing. Robert NOVOSAD, Seredská 1541, 925 52 Šoporna tel: +421-31-7874379 e-mail: novosad.ob.sop@stonline.sk mob: +421-904-108436 http: www.filatelia-novosad.sk |
|
Před pár týdny jsem na Internetové aukci eBay našel tuto položku. Je to vzácná Československá známka, Pofis 89, Scott B64. Původně maďarská známka, Turul 1 Fillér, s přetiskem Pošta Československá 1919. Známku si zvětšíte kliknutím na scen. Na aukci eBay prodavač popisuje tuto položku jako velice vzácnou a ze zkušební značkou Bloch. Herbert Bloch, ve své době patřil mezi vedoucí experty Evropy. Narodil se 1907 a zemřel 1987. 1936 emigroval do USA a zde začal svou obchodní kariéru. 1948 se Herbert Bloch připojil k Ottovi Friedlu a Edwinu Müllerovi a spolu založili Friedl Expert Committee. Bloch zůstal Mercury Stamp Company věrný až do jeji uzavření, začátkem 1970 let. Po rozpuštění firmy, se stal předsedou americké expertní komise Philatelic Foundation. Škoda, ale nikdy jsem dosud nevidel expertní značku Blocha. Na rubní straně známky, z nějakých a to mě neznámých důvodů, někdo, dokonce až dvakrát napsal čísla 2378. Navíce jsou tam i čísla 55 / 22, ale ani zde nevím co znamenají. Co ale je více zajímavé a čeho si prodavač snad nevšimnul, spíše neznal, je malá značka v pravém rohu známky, velké A s korunkou. Tato značka patřila Jaroslavu Šulovy. Narozen 1865, zemřel 1927. Jako znalci československých známek, hlavně přetiskového vydání z roku 1919 mu nebylo rovna. Jeho značka znalosti je dosud naprostou zárukou. Ovšem, na rubní straně známky, nad značkou Jaroslava Šuly, nacházíme ještě jednu značku, vlastně ručně psaný podpis. I když jsem se pokoušel tento podpis ze všech stran důkladně proštudovat, nenacházím zde žádnou podobnost se jménem Bloch. Snad někdo ze čtenářů ví koho je tato značka? Nebo je to značka Herberta Blocha? Ps. Přes to, že jsem po dvakrát majiteli této položky posílal mail, neodpověděl mi... |
| Asi každý sběratel známkových zemí zná tato „ traumata“ filatelistů. Traumata asi pro svoji naprostou nedostupnost a také určité pochyby o jejich použití. Na výstavě Brno 2005 se několik uvedených známek objevilo, objevil se také nový specializovaný katalog známek Ruska a SSSR, kde tyto země jsou řádně zdokumentovány a tím jednoznačně vyvráceny pochyby o jejich zařazení do známkových zemí. Abych obsáhl co nejvíce skutečností a pokusil se být co nejobjektivnější, naváži na již zveřejněné články ve Zpravodaji č. 13 od Ing. Petera Valdnera a Ing. Jiřího Marka. Další informace |
 |
S výstavbou pavilonu A se začalo 8. února 1927 (k jeho výstavbě bylo použito m.j. 6 mil. kg cementu, 100 vagónů železa, 9.100 m˛ skla). Výstavbu realizovala firma Ferrobeton v úctyhodném čase. Celá konstrukce pavilonu se prováděla klasickým bedněním do parabolických oblouků za minimální mechanizace. Pavilon A musel být dostavěn před 6. květnem 1928, kdy se v něm Výstava soudobé kultury v Československu zahajovala. Jiný velmi známý pavilón je Z: (viz reprodukce na známce) Mimořádně velká pozornost při dostavbě brněnského výstaviště k 1. mezinárodnímu veletrhu se však věnovala stavbě pavilonu Z (to bylo asi v roce 1958). Samotná konstrukce pavilonu s obří kopulí ve výšce přes 30 m a v rozpětí přes 90 m, rozlohou hrubé výstavní plochy o 20.000 m2, byla avantgardním architektonickým a stavebním činem. Jeho autoři (Ing.arch. Zdeněk Denk, Ing.arch. Zdeněk Pospíšil, Ing.arch. Milan Steinhauser a autor kopule profesor brněnské techniky Ing.Dr. Ferdinand Lederer) vytvořili dílo, které se dodnes považuje za vrchol technické dokonalosti a československé architektonické školy tehdejších let. Brněnské výstaviště ve svém celku dostalo pavilonem Z druhou prostorovou dominantu, jejíž význam přetrvává dnešní dobu a zřejmě i dohlednou budoucnost. Známky ze série "Mezinárodní veletrh v Brně" vydané 20.7.1959, Pofis 1063 - 1065. |
 Evropská výstava BRNO 2005, pod patronátem Federace evropských filatelistických svazů FEPA. |
 Na Brněnském výstavišti, pavilón "D". Zde byli umístěny všechny expozice. |
 Exponát anglické královny, červený a modrý Mauritius. |
 V levo, sběratel, vystavovatel a znalec Československých známek, pan Henry Hahn z USA. |
 Stánek komise znalců na výstavě BRNO 2005. |
 Znalecká porada. Z leva Marcel Arbeit, František Beneš a Jiří Stupka. |
 Každodenní výstavní burza od 9,00 - do 18,00 hodin v pavilonu H. |
 Na výstavě, z leva PhMr. Vladislav Beneš a Peter Hoffmann. |
 |
V neděli 20. února oslavila švédská pošta své 369 "narozeniny". Dne 20. února 1636, Švédská říšká rada zadala úřední nařízení, zavést poštovní služby po celém Švédsku. Iniciátorem tohoto nařízení byl kancléř Axel Oxelstierna, muž co zmodernizoval švédskou komunitu 16. století. Poštovní stanice byly zařízeny tak, že podél cest, na každém dvacátém či třicátem kilometru, byl zaveden poštovní sedlák, povinný dále doručit poštu. Za tyto služby sedlák obdržel daňovou úlevu, později dokonce i peníze v hotovosti. V praxi ale práci poštovního sedláka dělali jeho nádeníci. Měli za úkol běžet s poštou, za zpoždění byli tvrdě potrestáni. Když se takový nádeník blížil k dalšímu poštovnímu hospodářství, měl za úkol troubit do poštovní trubky aby již další nádeník byl připraven k jeho příchodu, mohl rychle převzít pytel s poštou a běžel se štafetou dále. Hodně se do dnešních dnů změnilo od doby Axel Oxelstierny, ale pošta je nadále osou a středem pohybu Švédska. Švédská pošta je distributorem všech domácností a podniků, je institucí zdejší komunity. Její symbol je známý a listonoš je spolehlivou části každého všedního dne. Švédská pošta je 369 let mladá a ve stálém vývoji. Přez to, že listonoši již poštovní trubku dlouhé doby nepoužívájí, mnohé pošty ji nadále mají ve svém symbolu. V narychlo přeběhnutých stránkách na Internetu o poštách ve světě, jsem objevil, pro zajímavost tyta loga co Vám zde ukazuji. Najde někdo z Vás i jiné?
|
 Bulharsko |
 Polsko |
 Gibraltar |
 Guernsey |
 Jersey |
 Švédsko |
 Kroátsko |
 Ĺland |
 Belgie |
 Česká republika |
 Německo |
 Estonsko |
 Maďarsko |
 Luxemburg |
 Portugalsko |
 Rumunsko |
 Slovenia |
 Španělsko |
 Norsko |
 Slovensko |
 Dánsko |
 Rakousko |
 Island |
 Rusko |
V tomto článku se chci zabývat úvahou na téma nevydaných známek. Nevydané známky nejsou nic neobvyklého, rozhodující by mělo být jakým způsobem se dostanou mezi filatelisty. Pokud se rozhodne, že nevydané známky se mohou prodat filatelistům, obchodníkům (totéž se týká zkušebních tisků, makulatur atd..) potom je všechno v pořádku. Jiný a podle mne podstatný rozdíl nastane tehdy, pokud se rozhodne o skartaci, tedy zničení, známky ani nejsou součástí žádného katalogu, ale přitom se „oficiálně“objeví mezi sběrateli. A dokonce jako rarita. Konkrétně se budeme bavit o nevydaném aršíku L. Svobody před prezidentskou standartou jehož náklad byl skartován. Některé aršíky však zaměstnanci tiskárny vynesli a pomocí spekulantů rozprodali. Když se aféra „provalila“ její aktéři byli odsouzeni a dostali nepodmíněné tresty. Můžeme se sice ohánět tím, že se to událo za totality v roce 1975, ale je to chabá obrana. Krádež by měla zůstat krádeží za každého režimu a zabavené aršíky se měly zničit a tím pádem přestat existovat. Nebo jejím majitelem měl být stát a aršíky mohly být vystaveny v poštovním muzeu. Přesto se tak nestalo. Aršík se objevil v oficiální aukci za vyvolávací cenu 490.000,-Kč. Kde je jeho původ? Pokud by jej prodával člověk, který byl za jeho krádež odsouzen (protože jiný zdroj než krádež tyto aršíky nemají), tak by to mělo určité vysvětlení. Pokud však prodávajícím je člověk, který v souvislosti s touto aférou nebyl nikdy vyšetřován, pak musí tato aukce vyvolat pár pořádných otazníků! A kupující? Nebude ho zajímat původ tohoto aršíku a zavře oči jen když bude mít kýženou raritu? Myslím, že je to docela zajímavá úvaha.
|
 Nevydaný aršík L. Svobody 1975 |
 Vydaný aršík L. Svobody 1975 POFIS č. A2175 |
Zkoušel jsem zjistit něco z této aféry kolem rozšiřování nevydaných aršíků , tak se pokusím vylíčit zjištěné skutečnosti. Jména tehdejších obžalovaných a odsouzených jsou samozřejmě změněna. Aféra byla odstartována koncem 70. let minulého století, když se jeden filatelista specializovaný na 70. léta ČSSR ptal filatelistických funkcionářů, kde se dají koupit nevydané aršíky L. Svobody před prezidentskou standartou. Funkcionáři odpověděli, že něco takového oficiálně vůbec neexistuje a že takový aršík nepatří ani do specializované sbírky. Muž se s nimi začal přít, že podle něj by takovýto aršík mohl být ozdobou specializované sbírky a že slyšel, že se s těmito aršíky obchoduje. Protože původ aršíků nemohl být jiný než krádež, tak se rozjelo pátrání. Zanedlouho už kriminalisté věděli, že značné množství nelegálního materiálu se vyskytuje u jistého Martina Kalouska. Když se o tohoto člověka začali hlouběji zajímat, dozvěděli se, že vlastní sbírku v hodnotě kolem 2 milionů tehdejších Kčs! A že se známkami čile obchoduje. Když zjistili, že právě on prodal jeden z aršíků a další nabízel k prodeji, tak jej zadrželi. Kalousek se tehdy tvářil velmi sebejistě a sebevědomě a jakékoliv obvinění odmítal. Ovšem až do doby, kdy u něj byla provedena domovní prohlídka a při ní zabaveno 18 těchto aršíků a velké množství materiálu vynesených z tiskárny. Při tom vypověděl, že materiály z tiskárny mu prodal přímo jeden z tiskařů Vít Tlustý. A aršíky mu zase prodal Vlastimil Langer. 20 kusů aršíků za 64.000,-Kčs. Kalousek je potom prodával kus po 20.000,- Kčs. Ještě se dozvěděli, že dalších 24 kusů koupil Langer od bývalého zaměstnance tiskárny Petra Béma za 38.000,-Kčs, který je kdysi na svém pracovišti odcizil. Před soudem se potom sešlo 11 obžalovaných. Za hlavní viníky byli v průběhu líčení označeni Martin Kalousek a Vít Tlustý. První byl odsouzen k 5 letům odnětí svobody a pokutě 30.000,-Kčs, druhý ke 4 rokům vězení a stejné pokutě. Potrestáni byli i ostatní. Celý tento příběh byl uzavřen na počátku osmdesátých let a v historii naší poválečné filatelie je řazen mezi největší, k nimž v bývalém Československu došlo. Jaromír Petřík 2.5.2005 Vaše komentáře či nějakou diskusi můžete zanechat v mé knize návštěv. |
| Počet známkových zemí uvádí Filatelistický atlas známkových zemí
(FAZZ) od B. Hlinky a L. Muchy z roku 1986 číslem 783. Je toto číslo konečné? Určitě
ne. Vždyť kolik států vzniklo jen rozpadem bývalého SSSR nebo Jugoslávie! |
| Jaromír Petřík se narodil 6.2.1956 v Boskovicích. Je to město s přibližně 12 tisíci obyvatel 40km severně od Brna. Poštovní známky začal sbírat již v první třídě na základní škole v roce 1963. Další informace |
  |
 |
V levé tabulce nacházíme dvě značky kovového razítka patřící slavnému československému znalci Ing. C. Ervínu Hirschi. Další informace najdete kliknutím zde. V pravé části tabulky je (gumové?) razítko se značkou Hirš. Prosim omylem nepoplést se značkou Ervín Hirsch! Poznává někdo ze čtenářů mé web site tuto značku Hirš? Jedná se zde o značku znaleckou, tedy o značku znalce Pavla Hirše, či o značku obchodní nebo o majetnickou? Předem děkuji za všechny informace. |
Na své strance se ptáte na znaleckou znacku Hirš. Ano je to znalecká znacka Pavla Hirše. Jelikož sbiram Rakousko, tak mám od něj, jako znalce Rakouska, nektere věci overeny. S pozdravem "kolo101" |
| Již jsme se zmínili o zajímavých názvech známkových zemí, něco si pověděli o nejstarších známkových zemích a dnes si připomeneme některé neobvyklé názvy, o kterých si část lidí řekne, že patří do pohádek nebo mezi vtipy. Další informace |
| Známky s přetiskem "T", "Taxe", "D", "Doplatit", "Doplatné", "P", "Porto"
atd, co to je za známky a proč jsou takto přetištěny? Jsou to dokonce nějaké rarity? Jedná se zde o známky s provizorním doplatním přetiskem, takzvané "Doplatní provizoria" které jsou zajímavou částí československé poštovní historie. Též zajímavým je, že dnešní katalogy tyto známky buď vůbec neuvádí, nebo se o nich vzmíní pouze v poznámkách. Aby se nám podařilo tyto přetisky identifikovat musíme zpět až do let sedmdesátých, kdy je popsal Ladislav Novotný v katalogu: "Speciální příručka pro sběratele čs. známek". Ovšem, ne všechny přetisky Ladislav Novotný eviduje a 100% jistotu identifikace máme, jde-li o dopis nebo výstřižek. "Doplatní provizoria", jak a proč vlastně vznikly? V roce 1918, po rozpadu rakousko-uherské monarchie byl na území nového Československa nedostatek známek. Známky doplatní nebyli vůbec. Tak v této době poštovní úředníci improvizovali a lokálními razítky, většinou gumovými, přetiskovali výplatní známky nižších hodnot na známky doplatní. K těmto výpomocným provizóriím patří též známky dělené, kde půlením nebo čtvrcením vznikla hodnota nižší a známky s přepisem. S podobným postupem se setkáváme i u jiných státu, např. u Polska, Jugoslávie apod. Zde jsem zařadil některé "Doplatní provizoria" která jsou identifikovaná buď dle "Speciální příručky pro sběratele čs. známek", nebo dle dopisů a poštovních razítek. Postupně při identifikaci dalších přetisků budu tuto stránku doplňovat. Kliknutím na známku a otevřete větší scen.
|
 Brno 2, Doplatní provizorium "T" (taxe) Ladislav Novotný str. 447 |
 Dolní Berkovice. Doplatní provizorium "DOPLATIT" Ladislav Novotný str. 448 |
 Dunajská Streda Doplatní provizorium "Porto" Ladislav Novotný str. 449 |
 Doudlevice, Doplatní provizorium "T" (taxe) Ladislav Novotný str. 447 |
 Duchcov Doplatní provizorium "D" (Doplatní) Ladislav Novotný str. 450 |
 Karlovy Vary Doplatní provizorium "D" (Doplatní) Ladislav Novotný str. 448 |
 Dvorce na Moravě Doplatní provizorium "PORTO" Ladislav Novotný str. 449 |
 Královské Vinohrady Doplatní provizorium T (taxe) Ladislav Novotný str. 447 |
 Praha 3 Ručně psané Doplatní provizorium. Ladislav Novotný neuvádí. |
 Praha 8 Doplatní provizorium "PORTO" Ladislav Novotný str. 448 |
 Praha 14 Doplatní provizorium "PORTO" Ladislav Novotný str. 448 |
 Bratislava Doplatní provizorium "P" porto Ladislav Novotný str. 449 |
 Vejprty Doplatní provizorium "PORTO" Ladislav Novotný str. 447 |
 Neznámé Doplatní provizorium |
 Cheb Doplatní provizorium "T" (Taxe) Ladislav Novotný str. 447 |
 Vrané nad Vltavou Doplatní provizorium "Doplatit" Ladislav Novotný str. 448 |
 Teplice - Šanov Doplatní provizorium "T" (Taxe) Ladislav Novotný str. 451 |
 Brno Doplatní provizorium "P" (Porto) |
 Velká Ves Československo Doplatní provisorium 5h na známce 10 hal. Vzniklé půlením a ručním přetiskem, používané krátce v roce 1919 ve Velké Vsi čs. severní dráhou |
 Kralupy nad Vltavou Doplatní provizorium "T" (taxe) Ladislav Novotný str. 451 |
 Svitavy Ručně psané Doplatní provizorium s použitím známky Hradčany 1919 |
Děkuji panu Petru Pazourkovi za laskavost, přispět mi se sceny a informacemi. |
2005 03 15
Koupím katalog: Ladislav Novotný; "Speciální
příručka pro sběratele čs. známek".
Praha 1971
|
| E-mail: |  |
| Peter Hoffmann |
Válka jako důvod filatelistické spekulace |
| Chci se zmínit o jednom zajímavém spekulačním filatelistickém vydání poštovních známek. Předcházel jí válečný konflikt již před více než 30 lety…
Jaromír Petřík |
| Vítejte. Novinkou mé webové stránky je kniha návštěv! Zde můžete zanechat Vaše komentáře, návrhy, kritiku, atd. Doufám, že tato kniha návštěv bude též fungovat jako diskusní fórum sběratelů poštovních známek ČSR I. Pokud to bude možné, pokusím se zodpovědět Vaše otázky o československé
filatelii. Rezervuji si právo odstranit z knihy návštěv irelevantní příspěvky. |
| V úvodu jsme se zmínili o zajímavých a exotických
názvech některých známkových zemí jako Kajmanské ostrovy,
Mafia, Ostrov Juana Fernadese (Robinsona Cruzoe) a Pitcairn. Co rozhodně nemůžeme opomenout je úplný začátek filatelie a tím i známkových zemí. Jaromír Petřík Další informace |
| Asi většina filatelistů zná údajně
nejcennější známku světa – raritu černou
jednocentovou Britskou Guyanu z r. 1856 na červeném papíře.
Méně známé jsou skutečnosti, které doprovází otazníky
kolem pravosti této známky. Jaromír Petřík Další informace |
| Nahlédnutím do stránek evropských dějin na Balkáně
zjistíme, že Srbsko od 19. století zápolilo o svou nezávislost s
Turky, a když ji posléze získalo, propukly v zemi zase vnitřní
boje o moc. Především mezi dvěma knížecími a později
královskými rody – Karadjordjevičů a Obrenovičů.
Dlouholetý zápas vyvrcholil v roce 1903 zavražděním Alexandra
I. Obrenoviče a jeho ženy Dragy. Jaromír Petřík Další informace |
| Je to neuvěřitelné! Poštovní známky a válka kvůli
nim! Ale něco na tom je. Alespoň tento důvod se uvádí při vypuknutí války mezi zeměmi Bolívie a Paraguay v letech 1928 – 1935. Další informace |
2005 02 22
| Možná, někdo z vás slyšel výraz „Známkové země“. Co to vlastně je? Odborný nebo populární název? Dá se říci, že obojí. Jsou to státní území, které v historii poštovnictví vydaly svoje vlastní známky od počátku filatelie r. 1840 až dosud. Je v tom i kus velké romantiky vlastnit barevný „papírek“ prezentovaný poštou ze všech území a koutů na světě, které od roku 1840 existovaly. Říká vám například něco název „Kajmaní ostrovy ?“ Tak pro mne začalo hledání po celé zeměkouli . Jaromír
Petřík |
 |
Za méně než poslední desetiletí jsme si zvykli a bereme za samozřejmé, že POFIS skoro ročně vydává nový katalog poštovních známek ČR nebo Československa. Stále lepší, více informativní, stále na lepším papíře a samozřejmě, že barevný. Ale kdy a jak to začalo? Vše začalo článkem v časopisu Český filatelista 1920, kde se ostře kritizuje Weinertův Dounaupost katalog za neznalost a neinformovanost o cenách československých známek. Začněme tedy prvním katalogem československých poštovních známek. Ten byl vydán v roce 1921, průkopníkem naší filatelie, Josefem Klečkou. Byl vydán na základě usnesení Svazu československých filatelistických spolků. Cena 2,40 Kč. O vysoké kvalitě tohoto katalogu svědčí, že byl nabízen ještě i v roce 1926. V roce 1924 vyšel další katalog, vydán znalcem a redaktorem Tribuny Filatelistů, Ervínem Hirschem. Karel Kaplánek, publicista, vydavatel časopisu Filatelistická revue, obchodník a pořadatel aukcí, vydal počátkem roku 1927 nový katalog. Tento katalog vytvořil ve spolupráci s J. Lešetickým a J. Šulou. Za jejich pomoci sestavil česko-německo-francouzsko-anglický katalog našich známek. Naše čísla byla provázená čísly katalogů Michel, Senf, Zumstein, Gibbons a Scott. U každé známky byli popisy barev, papíru, lepu, průsvitek, vše ve všech 4 jazycích. Karel Kaplánek byl prvním, kdo prorazil naši jazykovou izolaci. Ceny v tomto katalogu byli reálnější než v katalogu Tribuny. O dva roky později, tedy v roce 1929 vydal Svaz obchodníků česko-německý katalog a ve stejnou dobu vydal též katalog obchodník Ekstein. V roce 1949 vydal Ladislav Novotný ve spolupráci s Milošem Müllerem katalog československých známek. Novotného druhý katalog vyšel v roce 1971. Byl to katalog poštovních známek ČSR - "Speciální příručka pro sběratele československých známek", který se v žargonu sběratelů nazýval "katalog Novotný" a mnoho roků byl vyhledávanou příručkou i ceníkem. Byly tam zařazeny známky, deskové značky, celiny, polní a kurýrní pošty, což do té doby POFIS neuváděl. Tato příručka byla milníkem čs. filatelie. Jedním z mých nejoblíbenějších katalogů je POFIS z roku 1973, což bylo již v té době jeho sedmé vydání. Předcházející vydání byla prodaná ve čtvrt milionu exemplářích. Rovněž ke konci nemohu vynechat oblíbený katalog Trojan, Československo 1918 - 1992, Česká republika 1993 - 1996 a Slovenská republika 1993 - 1996. Vydán v roce 1996, velice populární a dodnes používaný ve filatelistických prodejnách. A ještě na závěr, musím zmínit specializovaný katalog známek a celistvostí, Československo 1918 - 1939, který vydal Merkur Revue v roce 2002. Tento katalog, či "malá Monografie" je velice užitečná pomůcka každého filatelisty. P.S.: kdy vyšel první katalog Pofis? Prosím napište na e-mail: |
| Předcházející místopředseda Komise znalců Ing. Jiří Škaloud,
rezignoval z rodinných důvodů
na všechny funkce ve Svazu filatelistů,
i na funkci ve vedení komise. Nastále zustává řádným členem
komise znalců, jako znalec pro obor Československé známky emise Hradčany. Nové složení vedení Komise znalců SČF od ledna 2005:
|
|
| Dr. František Beneš ml. | Předseda Komise znalců |
| Mgr. Jaroslav Maleček | Místopředseda Komise znalců |
| Pavel Aksamit | Tajemník Komise znalců |
|
|
| Pavel Aksamit | J. Chvalovský |
| Marcel Arbeit | Pavel Hirš |
| František Beneš ml. | Miroslav Langhammer |
| František Beneš st. | Jaroslav Maleček |
| J. Cacka | V. Malovík |
| František Crha | Pavel Pažout |
| Vladimír Dražan | Jiří Stupka |
| Ladislav Dvořáček | Jiří Škaloud |
| Bedřich Helm | Martin Trojan |
č.1 |
č.2 |
č.3 |
Scen vlevo, č.1, ukazuje část rubové strany vzácné známky Pofis 51 I - 10 Kronen, s přetiskem Pošta Československá 1919. Známka má znalecké značky Gilbert, Karásek a zelenou vlastnickou značku. Navíc je zde značka čtvrtá, červená, neznámého znalce či je to značka obchodní? Dá se usoudit, že značky zelená a červená, dle své polohy, byly na známku označeny dříve nežli značky Gilberta a Karáska. Jinak by ty dvě byli umístěné níže v rohu známky. I když tu červenou značku nepoznávám a dříve jsem neviděl, aspoň teoreticky se domnívám, že by se zde mohlo jednat o velice ranou, ručně psanou značku Jaroslava Lešetického. První část červené značky, č.1, s trochou fantazie, by mohlo být stylizované J dosti podobné J což později nacházíme na kovovém razítku J Lešetický, č.2. Přirovnáme-li druhou půlku této červené značky č.1, s gumovým razítkem se značkou Lý, i zde nacházíme částečnou podobu, č.3. Co vy na to? Poznává někdo ze čtenářů tuto značku? Předem děkuji. |
||
2005 01 12
Moje články o aršíkách Kde domov můj? 1934 |
|
| Před 70 lety... | 2004 09 28 |
| "Kde domov můj? 1934" | 2003 05 01 |
| Články 2007 |
| Články 2006 |
| Články 2005 |
| Články 2004 |
| Články 2003 |
| Články 2001 - 2002 |
 |
| Copyright © Peter Hoffmann 2008 | |
| E-mail: | |
| Design by Erik Hoffmann | |